11. kvě, 2018

Čokoládové lanýže Tereza-Rozhovor

Čokoládové lanýže Tereza

 

Kejky: Ahoj zrzule, teda Téro. Prý děláš čokoládové lanýže, máš tím pádem cvičená čokoládová prasátka, co ti pomáhají hledat?

Terka: Ahoj Réňo, no, mám celé stádo prasátek domaJ

Kejky: Co si teda pod lanýžem mám představit? A co jiného dovedeš?

Terka: Na ty moje lanýže žádný prasátka nepotřebuju, stačí jen šikovné ruce.  Uveďme to tedy na pravou míru. Pravý lanýž je skutečně houba, kterou pod zemí hledají speciálně cvičená prasátka a používá se jako delikatesa třeba do těstovin. Kdežto čokoládový lanýž je opravdu jen z čokolády a má pouze podobný tvar jako pravý lanýž. Tím, že jsou čokoládové lanýže 100% ruční práce a každý má svůj specifický tvar a vzhled, každý je prostě originál, tak jako ta HOUBA :)

Jinak umím i výborně vařit J. Ok, tak ještě umím i výborné dezerty, čokoládové korpusy a prostě vše z čokolády J.

Kejky: Ale tvá čokoláda, ať už je v jakékoli formě, to je i spousta příchutí a kombinací. Jaké to jsou, jak je vymýšlíš, jaké máš nejradši a je vůbec nějaké omezení co se do počtu příchutí čokolády týče?

Terka: Miluji experimentování s příchutěmi.

Standardně nabízím 20 druhů lanýžů, ale ráda zkouším i něco nového. Myslím si, že nějaká omezení v příchutích asi jsou, úplně si neumím představit třeba lanýž s rybou, ale dělala jsem třeba lanýž se sušeným masem, se sýrem, s kari, s chutney a naposledy jsem dělala lanýž s okurkou, který je naprosto delikátní a osvěžující.

Kejky: Jakého tvého produktu nemáš nikdy dost?

Terka: Indickaaaa masala, tento druh lanýže mě vlastně okouzlil jako první a stále je můj nejoblíbenější.

Kejky: Co se týká tvé lásky k čokoládě, to tak bylo vždycky, nebo to přišlo jako blesk z čistého nebe? Jak ses k čokošce dostala?

Terka: Už od dětství jsem čokoládu milovala, ale nikdy v životě by mě nenapadlo, že ji budu někdy i vyrábět.

U nás doma se vždy hodně experimentovalo v kuchyni. Mamka, babičky i děda milují vaření a pečení. Když jsem byla malá, tak jsem spíš byla degustátor všeho, co uvařili a upekli a později jsem se začala o jídlo zajímat i v praxi a experimentovat také. Potom jsem studovala hotelovou školu, kde jsem se naučila spousty nových věcí z gastronomie, ale úplně nejvíc zkušeností mi dalo cestovaní po světě s mým manželem, kde jsme okusili exotické chutě a odlišné kuchyně.

A pak jsem prostě narazila na čokoládu a ta mě natolik okouzlila, že jsem začala prozkoumávat možnosti zpracování, chutí a designu čokolád. Byl to můj koníček, z kterého se postupně stala má milovaná práce.

Kejky: Co bys vzkázala lidem, co tvrdí, že nejsou moc na čokoládu?

Terka: Že ještě neochutnali tu moji J