7. bře, 2018

Protože to chce odvahu!

Pořád se mě někdo vyptává, proč že jsem vlastně začala podnikat. A já vám řeknu proč.

Kdysi, to bylo ještě na základce, jsem byla hrozně zabouchlá do jednoho kluka. Ten kluk byl starší, takže si mě značnou část základky vůbec nevšímal a já se s tím tak nějak naučila žít. Mezitím jsem měla pár kluků atd., ale v srdéčku byl pořád nejvíc tehleten jeden kluk. Potom jsem ale během jednoho léta dospěla. Znáte to o tom ošklivým káčátku, co se z něj vyloupne labuť? Tak asi takhle. No a najednou zájem byl, jenže ten kluk se prostě nejspíš bál, nebo co já vím a poslal za mnou kámošku, aby se mě zeptala, jestli s ním chci chodit. No a já řekla ne, asi třikrát za mnou tu holku poslal, ale ani jednou nepřišel sám. Stačilo pár sekund odvahy a bylo by. Tehdy jsem si asi poprví uvědomila, že tohle je hlavní věc, kterou od lidí čekám. Odvaha.

Sedět doma na zadku a čekat až za mnou život přijde na návštěvu je sice pohodlný, ale docela ztráta času. Pokud něco chci, tak si za tím jdu! Chceš holku? Tak jdi za ní a řekni to, nebo aspoň naznač. Když budeš čekat, tak už třeba bude pozdě. Chceš podnikat? Nečekej na příležitost, ale vytvoř si ji. Dej výpověď a nauč se nějakou dobu žít téměř bez peněz. Vím, že to nejde vždycky. Když máte rodinu, děti a tady ty věci, tak to prostě někdy nejde. Ale pokud máte jen malinkou možnost, tak nebuďte srabi. Hold vystupte z toho luxusu a dejte se do práce. Nebude to lehký, asi tak milionkrát si řeknete, že se na to vybodnete, že už na to nemáte energii. Ale nevybodnete! Nejde to. Nevím už ani, kolikrát jsem dopadla na tohle hnusný dno, ale já jsem taková byla dycky, mávla jsem nad tím rukou a šla dál, pokaždý. Nevzdávám to. Nakonec se ta dřina a hladový břicho vyplatí, teda pokud tomu opravdu dáte všechno.

No a proto jsem začala podnikat. Pár let jsem se v tom plácala. Neměla jsem ánung  jak se vede firma, účetnictví a blabla, ale učila jsem se. Některý věci nevím doteď, je toho miliarda. A taky se doteď učím. Jenže je super, že pokud jste v pohodě, tak při týhle dřině potkáte spoustu skvělých lidí, od kterých se můžete pořád a pořád učit. Stanou se z vás kámoši a to je navždycky. Takže minimálně tohle vám podnikání může přinýst.

No každopádně jsem ale ráda, že kdybych byla kluk, tak za holkou nepošlu kámošku, ani nebudu čekat, až dojde sama (to holky totiž nedělaj, nebo aspoň ne ty pravý holky). Prostě bych se sebrala, teda sebral a pozval jí na rande, kotě.

 

René