29. zář, 2017

Jak jsme byli druzí poražení a bylo to super

Věřím, že jsem se narodil v rodině kolotočářů a cirkusáků, jenomže svazek mých rodičů (otec majitel střelnice a matka obsluha řetízkáče) neschvaloval děda, kterému patřil autodrom. Takže mě jedné temné květnové noci matka naložila do plastové labutě z kolotoče a tenhle uzlíček poslala po vodě.

A pak mě našli dva hodní lidé a vychovali jako vlastního. Ale já věděl, že mi v životě něco chybí. Naštěstí jsem v čtyryadvaceti potkal René. A René mi ukázala Foodparky a jiné festivaly jídla. A můj život byl najednou naplněný.  Všude spousta lidí, na které můžu pokřikovat a taky spousta děvčat, do kterých se můžu znovu a znovu zamilovávat, pokaždé když mi pochválí, co jsem napekl. Jasně, stánek se sladkým není vikingská loď, ale vím, že jsem našel svoje životní poslání a že se na mě má pravá matka dívá tam ze shora (z řetízkáče) a je šťastná.

No a poslední akce byla ještě dvojitá radost, protože nejenom , že jsem mohl kolotočařit. Ale  jednalo se i o soutěž, tzn. Šlo vyhrát! A jednou závodník, dycky závodník!

 

Takže jsme s René minulý týden trávili v práci o trochu víc času, protože bylo, mimo dortů pro Vás, potřeba vyčarovat i ochutnávky na cakefest. 500, slovy pět set kusů ochutnávek. Takže jsem jako vždycky pustil Master of Puppets (Pro Tip: Když nevíš, dycky Master of Puppets!). René vymyslela dvě příchutě, čokoládový korpus s nugátem a korpus z bílé čokolády. A pak koupila se fakt boží a drahou čokoládu a fakt boží a drahej nugát a fakt boží a drahý citrony.  A pak taky spousta ne tak božího ale o to dražšího másla. A pak už jenom stačilo, abych to nezprasil.

V tuhle chvíli bych rád vypíchnul roli Janičky. Kdyby s námi nebyla a neumývala nám všechno nádobí a neuklízela všechen bordel, co jsme dokázali během přípravy generovat, asi bysme se utopili v krému a odpadcích. Ale byla tam a díky jí za to!

No René vymýšlela, zdobila, čarovala, já pekl, skládal, Janička nám zachraňovala životy a nejednou jsme byli v sobotu ráno na Malé Americe a měli před sebou naše ochutnávky a naladěnej stůl na prezentaci. Mně zase cvaklo v hlavě a najednou jsem byl šťastnej…protože byli všude lidi, mezi nima krásný holky a všichni jedli, chválili a ochutnávali (Pro Tip 2: Velká rada pro chlapce, dobře se dívej jak se holka chová u jídla. Pokud si umí jídlo užít, nestydí se a ráda si přidává, bude stejná i u jiných aktivit. A to je super!)

Po pár hodinách božího kolotočaření byl večer, nám skoro nic nezbylo a přišlo vyhlášení vítězů. Na soutěži kde byly ty nejlepší cukrárny z Brna jsme my dva, patlalové z Minské, nedostudovaný filozof a nedostudovaná malířka, nečekali kdovíjakou slávu.

BÁC – Kejky, třetí místo! Oukej, třetí je druhej poraženej. Ale bylo boží, když vás porazí jenom dva. Obzvlášť v téhle konkurenci a hlavně po super dni plném kolotočaření a chválení. A hlavně, o umístění jste rozhodovali VY! Ne porota, ale vy, naši zákazníci a lidi, jejichž názor je pro nás nejdůležitější. A vám chutnalo. DÍK!

 

Zas někdy někde a hlavně už brzo v naší prodejně na Minské. A bude to všechno ještě lepší než na Cakefestu!

 

Vladěna